ODCHYTOVÁ SLUŽBA A ÚTULEK

odchyty toulavých a zdivočelých zvířat sběr a neškodná likvidace kadáverů asistenční služby, spolupráce s IZS venčení psů, hlídání a péče o zvířata zvířecí taxi - individuální přeprava zvířat

telefon
+420 777 214 680 info@animal-rescue.cz
animal-rescue

ZPĚT

UŽITEČNÉ INFORMACE



Užovkovití v ČR


Tak jako již každoročně se v letním období množí dotazy a žádosti o pomoc týkající se různých hadů vyskytujících se v blízkosti vašich domácností.

Na území České republiky žije 5 druhů hadů, patřících dvěma čeledím.

O zástupci čeledi VIPERIDAE (zmijovití), zahrnující 1 druh zastoupený u nás zmijí obecnou již v minulost byla řeč a proto se nyní okrajově zmíním o druhé čeledi COLUBRIDAE (užovkovití), zahrnující zbývající čtyři druhy hadů žijící v České republice.

Užovka obojková (Natrix natrix) je naší nejznámější užovkou s denní aktivitou, dorůstající do jednoho metru, jen výjimečně až 120 cm. Základní zbarvení je šedé, někdy s drobnými černými skvrnami. Typické jsou pro ni žluté půlměsíčky za hlavou.
V posledních desetiletích má největší podíl na jejích klesajících stavech zánik vhodných líhnišť a zimovišť, a také drastický úbytek obojživelníků, jako důsledek znečištěného životního prostředí. Je zařazená mezi ohrožené druhy.
U nás je její rozšíření prozatím téměř celoplošné, od nížin až po horská pásma do výšky asi 900 metrů n. mořem. Vyhledává vodní plochy – jezera, rybníky a tůně zarostlé rákosím. Hojná je v bažinatých oblastech, slepých říčních ramenech, v zatopených lomech a štěrkovnách, ale i poblíž lidských sídlišť, ve vlhkých parcích a zahradách s okrasnými jezírky, či v požárních nádržích.
Páří se v květnu. V červenci až v srpnu snáší samice do kompostů, hromad tlejících pilin, nebo jiného organického rozkládajícího se materiálu 10 – 50 vajíček. Mláďata se líhnou přibližně za dva měsíce. Barevně jsou takřka shodná s dospělými jedinci.
Potravu této užovky tvoří především žáby a jiní obojživelníci, loví také drobnější plevelné rybky. V ohrožení vypouští z análních žláz látku páchnoucí po cibuli a předstírá vlastní smrt (tzv. thanatoza).


Užovka podplamatá (Natrix tessellata) je středně velký had dosahujícího velikosti cca 80, výjmečně až 110 cm. Zbarvena je šedozeleně, červenohnědě až téměř černě, s množstvím skvrn na hřbetě. Břicho má šachovnicově skvrnité. Některé barevné variety mohou vzdáleně připomínat kresbu zmije obecné.
Vyhledává lokality s čistou, nejlépe tekoucí vodu a hojným výskytem drobných ryb v nižších polohách – jen výjimečně nad 400 m.n.m.
Její páření probíhá od května do června, v červenci až v srpnu pak klade 5 až 25 bílých vajec do tlejících naplavenin, měkkých nánosů a zbytků rostlin.
Mláďata se líhnou až v září a říjnu a zalézají do zimního úkrytu bez přijímání potravy.
Potravu užovky podplamaté tvoří zejména drobné rybky, okrajově také hmyz a obojživelníci. Podle výsledků rozborů potravy je její vliv na rybí produkci nepatrný, neboť loví převážně drobné plevelné druhy.
Stejně jako předchozí druh ji ohrožuje znečištění toků, vyrušování a nesmyslné ubíjení lidmi. V přírodě se stává také kořistí ptáků, drobných šelem i velkých dravých ryb. Jde o kriticky ohrožený druh.

Užovka stromová (Aeskulapova) (Elaphe longissima) s délkou až 200 cm je naším největším hadem. Zbarvena je olivově hnědě, olivově zeleně, žlutozeleně, černohnědě nebo může mít na tmavém těle žluté skvrny. Břicho je žluté až bílé. Hlava úzká, oválná.
Jedná se o kriticky ohrožený druh. Ve volné přírodě má mnoho nepřátel, ptáky, kuny, ježky, kočky atd. Ohrožením pro užovky stromové jsou nejen zmínění nepřátelé, ale i úbytek potravy a míst vhodných ke kladení vajíček a k přezimování.
V České republice žijí pouze izolované populace. Obývá suchá místa, křoviny, listnaté lesy a kamenité stráně, zahrady, kolem starých domů a na hřbitovech. Nachází se vždy v blízkosti vody a spíše na zemi než na stromech. Spíše v nížinách, vyskytuje se max. do 900 m.n.m.
K páření dochází během května až června. Samička snáší do vlhkých kompostů, hromad tlejících rostlinných zbytků nebo do dutin stromů v červenci 5–12 matně bílých podlouhlých vajíček. V září se po asi 6 týdnech inkubace líhnou 12–38 cm dlouhá mláďata s černožlutou kresbou a žlutými měsíčky za hlavou.
Potravu tvoří převážně hlodavci, ptáci, ještěrky, někdy i vejce. Mláďata se živí převážně ještěrkami. Loví ve dne.

Užovka hladká (Coronella austriaca) s délkou od 45 do 75 cm patří k nejmenším hadům u nás. Základní zbarvení je šedavé až šedé, hnědé, hnědošedé, někdy i žlutohnědé. Na hřbetě bývají zpravidla hnědé, nebo hnědošedé skvrnky, které mohou být spojeny do dvou až čtyř podélných pruhů. Břicho je světlé od hnědé, šedorůžové, po špinavě žlutošedou. Kresba malé trojúhelníkové hlavy a také skvrny na hřbetu mohou při pohybu připomínat zmiji, podobně jako u užovky podplamaté.
Žije na suchých, sluncem prohřívaných stráních porostlých keři, na sutích a pasekách i na krajích lesů, hlavně k jihu exponovaných místech od nížin až do nadmořské výšky 750m. V ČR je její výskyt ostrůvkovitý, ale plošně poměrně pravidelný.
Mezi nepřátele užovky hladké patří hlavně dravci, ježek, kunovité šelmy, ale i volně chované slepice a samozřejmě člověk. Jedná se o kriticky ohrožený druh.
Její hlavní potravou jsou ještěrky, slepýši, jiné druhy, výjimečně i mláďata na zemi hnízdících ptáků nebo hlodavci. Aktivní je ve dne.
Užovka hladká zimuje od října (listopadu) do dubna v děrách, ve skalních rozsedlinách a pod kořeny stromů a keřů. V dubnu krátce po probuzení se hadi páří. Koncem září nebo začátkem října klade samice 2 až 15 mláďat. Jediná z našich užovek je vejcoživorodá - to znamená, že obal vajíček tvoří jen tenká průhledná blanka, která se buď trhá již v kloace, nebo ho mláďata protrhnou bezprostředně po opuštění kloaky. Samice v nepříznivých klimatických podmínkách dokáže vývoj mláďat pozdržet do příznivějších podmínek i přes období zimního spánku.

Všechny druhy čeledi columbridae (užovkovití) zastoupené v naší republice jsou nejedovaté a člověku nejsou nijak nebezpečné !

fotka fotka
Odchytová technika

Copyright © 2008 - 2017, Animal Rescue
Vytvořil Pavel Rampas